Vhodný věk pro uzavření sňatku

Manželství je spojení dvou lidí, u kterých se čeká, že založí rodinu. Jenže ne všichni se do manželství hrnou, dokonce se za posledních několik let dost výrazně zvýšil průměrný věk novomanželů.

Obecně se lidé dnes do manželství příliš nehrnou. Velký vliv na to má především jakási tolerance populace vůči lidem žijící, jak se říká na hromádce, i přes to, že mají již třeba i děti a tak dále. Často se totiž stává, že spolu dva začnou chodit, poté se k sobě nastěhují, mají tedy společnou domácnost, společné prostory, ale nikdo je nějak nenutí k tomu, aby došlo k manželství. Mnozí také sdílí názor, že jde jen o „papír“ a tak raději partnerskému životu dávají volný průběh a nechávají jít věci tak, jak jsou, aniž by se do svatby hrnuli. Především tak k obecné toleranci takového života lidé nevyhledávají možnosti, jak uzavřít sňatek a vyhovuje jim život na psí knížku. Případně tuto skutečnost odkládají na pozdější léta.

Kdy je vhodný věk pro uzavření sňatku

Jaký je tedy vhodný věk pro uzavření sňatku? Je to individuální a nelze všechny hodnotit stejně, protože záleží také na tom, kdo je jak psychicky vyspělý. Dnes už se tolik lidé do sňatku neženou a jakoby čekají, až sami pocítí, že se chtějí již usadit. U některých je to dříve, u jiných třeba až ve věku čtyřiceti let, třeba i později. Je jistě rozumné vstoupit do sňatku manželského, pokud se na to oba cítí, a nečinit tak jen proto, že rodiče, prarodiče chtějí, protože „co by tomu řekli sousedi“, že spolu dva žijí a nejsou manželé. Každý by měl mít svobodnou volbu a sám se rozhodnout, zda do manželství chce vstoupit či nikoli. Vhodný věk pro uzavření sňatku není nějak speciálně definován, jde o to, jak se kdo cítí a měl by tím dokázat, že je dost vyspělý na společný život v manželství, kde obecně následují i přírůstky do mladé rodiny, páru a tak být i s tímto smířen.

Kdy se lidé dnes berou

Dnes je trend takový, že lidé uzavírají sňatek nejčastěji okolo třicátého roku života, kdy už se také začínají plánovat děti, biologické hodiny tikají, takže je nejvyšší čas. Lidé mají více svobody a tak se také spíše berou z lásky, jak se říká, nejsou obvykle nuceni okolím, vírou a dalšími prvky k tomu, aby svůj sňatek zpečetili. Tolerance k životu na psí knížku, jak se říká je obecně velká a tak lidé skutečně předtím, než do svazku manželského vstoupí, rázně zauvažují, zda je to tak vhodné. Což by mělo vést obecně ke snížení rozvodovosti, snad se ji dočkáme. Když se totiž člověk k takovému kroku rozhodne, pak zauvažuje, zda je na to hoden, jestli dospěl a zda s daným člověkem chce žít. Okolím není nucen uzavřít sňatek z důvodu majetku, nebo právě k výše uvedeným pomluvám, které by se mohly šířit a tak dále. Lidé si dnes více užívají, také cestují, což nebylo před pár desítkami let tolik možné, takže než se usadí, zažijí mnoho a poté si poklidného rodinného života více užívají.

Jak tomu bylo dříve

Dříve lidé obecně uzavírali sňatek mnohem dříve, většinou okolo dvacátého roku života, třeba i dříve. Důvodem bylo právě i tak trochu nucení z řad rodičů a prarodičů, protože před třiceti a více lety bylo naprosto nemyslitelné, aby lidé spolu jen tak žili, dokonce ani sdílet společné lože se nemohlo a tak dále. Proto mnoho párů uzavíralo sňatek krátce po tom, co se seznámilo, právě proto, aby spolu mohli spát. Důvodem tak pro mnohé byl sex, společné lóže. Často se také svatby dělali velice rychle, to když „náhodou“ žena přišla do jiného stavu, tak aby se zamaskoval pravý důvod sňatku, svatba byla rázem nachystaná, protože za pár měsíců, kdy by již na nevěstě bylo vidět těhotenské bříško, by mnoho přihlížejících pomluvilo nečistou nevěstu a s oddáním v kostele tak měli někdy i problém knězi, kteří samozřejmě, jak jim klade víra, nemohli souhlasit s tím, aby mladí měli sex ještě před svatbou, což těhotenství bylo jasným důkazem.

Proč lidé se svatbou otálejí

Naštěstí dnes je atmosféra dost uvolněná a páry se tak skutečně do manželství za každou cenu nehrnou, a ani si nic nedělají z okolí, které je například v uzavření sňatku podporují. Lidé se tak rozhodují na základě vlastní tužby, což je jistě dobře pro ně samotné a také jim může manželství lépe vydržet, nebo by mělo, pakliže najdou partnera, který jim vyhovuje i po společném bydlení, znají se dokonale a tolerují se, i podporují a uznávají. To je pro společný život jistě důležité. Často dnes ještě před svatbou přijdou na řadu děti, které tak nejsou, jako v minulých letech ihned jasnou záminkou k sňatku. Což je jistě dobře, ale zas na druhou stranu je dobré, aby děti vzrůstali v úplné rodině, stejně je tak okolí bude brát.

Rozvodovost jako vzor pro otálení se svatbou

Důvodem, proč lidé, jak se říká – se svatbou otálejí je také možná i vzor, který viděli ve své rodině. Dost mladých lidí dnes pochází z rozvedeného manželství a tito lidé si většinou dost dobře uvědomují, že chtějí žít pokojně, bez hádek, šarvátek a zejména uvedeného rozvodu a chtějí tak mít pohodový život. Proto raději výběr partnera pro život řádně a pečlivě zvažují.

Je to jen „papír“?

Vyskytují se i názory, že svatba není důležitá, že jde jen o „papír“, takže když dva spolu chtějí být a jsou spolu spokojeni, nepotřebují k tomu souhlas úřadů a ani církve. Jenže nejde jen o daný „papír“, ale především to, že důležitý slib věrnosti, tolerance, lásky, vzájemného porozumění a tak dále, dáváte sňatkem veřejnosti najevo, tudíž jste dospěli k tomu, že to tak opravdu je a že tuto radost chcete sdílet společně a svoje sliby dáváte najevo před rodinou, blízkými, přáteli a tak dále. Za někoho se provdat, nebo oženit je dnes známkou nejen vyspělosti, ale i lásky k tomu druhému. Nezdráháte dát všem najevo, že jste s člověkem šťastní a že s ním chcete být i nadále.

Majetek a třeba i dědictví

I když by si člověk neměl přivolávat neštěstí, bohužel je nutno myslet i na to, že pokud se jednomu z partnerů něco stane, a nejsou zákonití partneři, tedy manželé, pak ten druhý nemá nárok na dědictví. Sice často nejde o majetek, zvláště pokud zemře milovaná osoba, vaše druhé já, ale najednou se může stát, že spolu s dětmi daný partner zůstane na ulici a i bez finančních prostředků. Na to je nutné také myslet.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id7023 (magazinpraha.cz#200)


Přidat komentář